prezentace průběžných výsledků výzkumného projektu

 Krajinomalba na výstavách Krasoumné jednoty 1840 - 1890 a její dobová kritická reflexe

 výzkumný projekt podpořený Grantovou agenturou Univerzity Karlovy (GAUK 257667)

anotace projektu

Záměrem projektu je dokumentace a zhodnocení prezentací krajinomalby na výročních výstavách Krasoumné jednoty v letech 1840 – 1890 a jejich dobové kritické reflexe s výstupem formou knižní publikace a elektronicky přístupné databáze. Sledované období, započaté školou Maxe Haushofera a končící kontakty s impresionismem, je pro vývoj české krajinomalby zcela zásadní, mimo jiné jako úsek utvářející a kodifikující způsoby zobrazení české krajiny a výběr příslušných krajinných schémat. Zpracování pramenů – výstavních katalogů z daných let, nákupní dokumentace a kritického písemnictví (v první řadě každoročních kritických referencí o příslušných výstavách) - umožní současně zhodnotit změny vlivu hlavních krajinářských škol (Mnichov, Düsseldorf, Drážďany, Vídeň), posuny v zastoupení jednotlivých motivů, krajinných typů, významových akcentů a další skutečnosti důležité pro zhodnocení vývoje estetické a ideologické orientace v uvedeném úseku.

východiska a cíle projektu

Většina dosavadní umělecko-historické literatury, týkající se vývoje české krajinomalby 19. století je soustředěna na rozbor tvorby vůdčích uměleckých osobností (Mánes, Kosárek, Mařák, Chittussi) resp. na faktografii lineárně chápaného vývoje vymezeného imaginární spojnicí zmíněných osobností, případně redukovaného na dominantní okruhy. Takřka úplně chybí rozbor paralelních trendů a izolovaných jevů, reprezentujících různorodé přístupy, nekonfliktně koexistujících s hlavním proudem krajinomalby; stejně tak je zřejmá absence analýzy ideologických a komerčních souvislostí dobové výtvarné tvorby. Tyto aspekty jsou tedy vlastním předmětem projektu. Současný stav poznání lze tu shrnout do konstatování, že přes bohatou literaturu o tvorbě klíčových osobností české krajinomalby či o vlivu některých zahraničních tvůrců na jejich tvorbu, byl vlastní předmět projektu – struktura krajinářské produkce, její vývojové tendence a reflexe - dosud zkoumán jen zcela okrajově. Tento fakt dobře ilustruje předběžná analýza výstavních katalogů, pokrývajících úsek let 1844-1866 (působení Haushoferovy školy). Ta m.j. ukázala, že na vystavované produkci s krajinářskou tematikou se podílí celkem cca 80 českých autorů a značně převažující počet tvůrců zahraničních (např. jen mnichovskou školu reprezentuje přes 200 autorů, dusseldorfskou více než 100). Stávající umělecko-historická literatura referuje nicméně pouze o nepatrném zlomku této produkce, monografické texty či relevantní soupisy jsou k dispozici pouze pro cca 10 domácích autorů, převážná část ostatních, stejně jako většina zahraničních autorů je dnes téměř neznámá. Přesto, již z uvedené předběžné analýzy je zřejmý trend vzrůstu celkového podílu krajinomalby, která se v tomto období stává vůdčím žánrem výtvarného umění. Právě tento většinový aspekt krajinomalby a jeho příčiny, ani významové a motivační souvislosti příslušných změn nebyly dosud v české historii umění dostatečně zohledněny.

Cílem projektu je analýza faktického stavu krajinomalby v českém prostředí let 1840-1890, vývojových trendů a vlivu ideologických, ekonomických a estetických posunů. Vstupním krokem bude dokumentace a detailní rozbor prezentací krajinomalby na výročních výstavách pražské Krasoumné jednoty v příslušném období a zhodnocení jejich dobové kritické reflexe. Bezprostředním výstupem tu bude a) elektronicky přístupná databáze zpracovaných pramenů, b) výsledná knižní publikace komplexně hodnotící (pomocí získaných dat) vývojové trendy české krajinomalby. Zvláštní pozornost bude věnována zhodnocení dobové reflexe krajinomalby a to jak ze strany výtvarné kritiky, tak ze strany kupujícího publika. Projekt by měl shromáždit data, na jejichž pozadí bude možné kriticky revidovat stereotypní hodnocení české krajinomalby, zachytit význam různých dílčích trendů v žádoucí komplexitě a v maximálně možném přesném chronologickém určení. Výsledky práce umožní mj. zhodnotit význam české krajinomalby ve středoevropském kontextu, stejně jako definovat význam Prahy jako místa odbytu zahraniční krajinářské produkce.

řešitelský kolektiv

řešitel: PhDr. Lucie Vlčková lucievlckova.webnode.cz/

spoluřešitel: Alice Hekrdlová

garant projektu: prof. PhDr. Roman Prahl